Člověk a společnost

Už od dob, kdy opice pobíhaly po zemi v tlupách je společnost jedním ze základních stavebních kamenů života. Nevyhneme se jí. Každý z nás žije ve společnosti a je jejím aktivním členem, ať už se nám to líbí nebo ne.
Celý příběh začne už když jsme malé děti. Bez nějakého varování jsme vrženi do sociální skupiny, které se říká rodina. Aniž bychom si to uvědomovali, máme v rodině i nějakou sociální roli – dítěte, mladšího brášky, bratrance. A tato role z části určuje, jak se k nám budou ostatní chovat.
ruce přátel
Takhle to pokračuje i ve školce. Zde ještě fungujeme spíše každý samostatně, proto ani kamarádské vztahy nejsou brány tak vážně. Už si ale matně uvědomujeme, že jsme součástí nějaké společnosti, a že můžeme svoje postavení v ní ovlivnit – vyčlení se vůdci a následovníci.
Když přijde nástup do školy, naše potřeba socializace je najednou mnohem větší. Začínají se tvořit skupinky a u dětí se objevuje skupinová mentalita – mají potřebu sledovat silného jedince. Bohužel, v tomhle věku dochází také často k vyčleňování ze společnosti a k šikaně, což může mít dlouhodobé následky.
V nějakých třinácti letech s námi začne mlátit puberta. Dítě má potřebu hledat si nové vzory a často v tomto období mění společenské skupiny – charakteristická je potřeba ohromit svůj idol. Dítě se v tomto období hledá, není si jisté samo sebou a poznává svojí osobnost a roli, jakou v životě zastává.
Dospělost přinese zklidnění. V této době už člověk má povědomí o tom, jak společnost funguje, jak se má chovat, aby byl její součástí a vytváří si vlastní sociální skupiny – mezi ně patří např. okruhy přátel, rodina, spolužáci, pracovní kolektiv.
Skupina lidí
Toto období trvá až do nástupu stáří. Člověk přehodnocuje život, mění se jeho myšlení a má pocit, že už do společnosti nezapadá. Pokud se stává závislým na okolí, často se cítí na obtíž a nesamostatný.
To, jak člověk společnost vnímá ovlivňuje spousta věcí – zázemí, výchova, vzory, zkušenosti.

View more posts from this author